Když byl Pepa ještě mladý,

nevěděl si s ničím rady. 

Chlastal pivo, jedl ovar,

byl duševní polotovar.

Na všechny se blbě tlemil,

a pak jednou přišel Emil.

Vzal si Pepu pěkně stranou:

Pepo, nemáš na vybranou.

Podívej se do zrcadla,

toho špeku, toho sádla.

Dodal ještě tichým hlasem,

za prvé je konec s masem.

Říkal hnedka druhou radu:

Jestli nechceš zůstat vzadu,

Jabko, rajče, žitný klíček,

toť tvůj nový jídelníček.

Pepovi z toho jde hlava kolem,

za kuchyňským stolem.

Celý dům už dávno chrní,

Pepa zkouší klíčit zrní.

Vyklíčí či nevyklíčí?

A vyklíčilo!

Pepa jásá,

rovnou to zrní spásá.

K tomu rajče, sklenku mlíka,

podívejme na Pepíka.

Je to Pepa nebo není, 

před očima se nám mění.

Bavit se s ním není hamba,

Hlava Havla, tělo Ramba.

Strejda Emil kroutí hlavou.

 A to vše tou zdravou stravou :-)